11. srpna 2014

Tip na výlet: Prostějov a Plumlov

Popřála bych vám pěknej den, ale všude hlásej bouřky a pomalu i tornáda, tak spíš popřeju "Zůstaňte živí a se střechou nad hlavou a s autem bez ďolíčků od krup" :))

O víkendu jsme já a sestra Dia vzaly své drahé muže a vydali jsme se za dědou do rodného Prostějova. Víkend jsme strávili jako docela aktivně a relaxačně zároveň, takže utekl jako voda. Škoda.

V pátek odpo nás Č. vyzvedl autem (konečně přivezl okurky a cukety, který mi dala jeho mamka a po kterejch moje babička prahne natolik, že jsem denně po dobu jednoho týdne dostávala výtku, že jsem je ještě nedonesla. Argumenty, že cukety měřej opravdu půl metru a že to nebudu tahat těžký v igelitce, když to v pátek Č. autem přiveze, nepadly na úrodnou půdu, což vyvrcholilo čtvrtečním ultramega zprďanem, že přijede Dianka a Jeník a nebudou mít okurkovej salát! Hrůůůůůůza!!!) a vydali jsme se směr McDonald. Docela bych se chtěla zbavit tady těch chutí na umělý překořeněný maso někde, kde půl hodiny stojíme frontu, načež na nás pak ve frontě zpoza ramene vybafne takovej ten "objednávač" se stroječkem, co vypadá jako větší kardio přístroj, a ptá se, co jsme si vybrali. Vždycky se leknu, protože oni hodně křičej!

Děda potřebuje zlikvidovat zásoby alkoholu,
protože sám skoro nepije. Takže když
takhle přijede banda mladejch, ochotně
nám věnuje jednu ze svejch lahví whiskey!
Zdroj: ségry mobil.
Cesta do PV byla velmi dobrodružná. Vytvořili jsme si speciální playlist songů, kdy něco vybrala ségra a něco já. Dopadlo to tak, že jsme si vzájemně nadávaly, kdo má horší hudební vkus. Můj vkus nazvala "Luční písně s pětiminutovou předehrou" a já ten její "Songy furt se stejným rytmem". Dojeli jsme do PV, díky mým navigačním schopnostem jsme sjeli na blbým sjezdu a netrefili jsme do Tesca nakoupit. Nakonec jsme tam dojeli, ale Drahý omylem neodbočil a protože je Tesco zase hned u dálnice a nedá se tam pak už otočit, museli jsme najet na dálnici, zařadit se do zácpy, dojet 7 km do Lutína, tam sjet, objet to a zase najet na dálnici zpátky do PV a zajet k tomu Tescu. Fakt bacha na tohle, protože jednak se budete cejtit jako idioti a jednak na vás doma čeká děda, kterýmu jste řekli, že do 20:45 dorazíte.

Dobře, dorazili jsme v 21:35. Pak jsme do půlnoci všichni s dědou kecali, trochu popíjeli a šlo se spát. Ráno jsem zlomila svůj prostějovskej rekord ve vstávání! Vstala jsem už v 9:05, páč jsem slíbila, že v 9:18 bude snídaně!

No přeskočíme kraviny a vrhnem se na ten program a na to, co vám můžu doporučit v téhle části Hané.

V sobotu jsme mi jeli koupit plavky, protože jsem natolik myslela na plavky ostatních, že svoje jsem si chytře zapomněla. Sehnali jsme docela pěkný za 246 Kč. To jsem si jako nezaměstnaná ještě mohla dovolit, tak jsem si je dokonce zaplatila sama! (ačkoliv se Č. nabízel, že je cvakne). A pak jsme jeli na Plumlov, což je městys u PV a je tam krásnej zámek. Dlooooouho tam byla vypuštěná přehrada kvůli čištění dna a rekonstrukci. Teď už je to napuštěný, takže šlapadla a válenda na pláži U Vrbiček byl náš plán!
Nahoře: Pláž U Vrbiček na Plumlově, Plumlovská přehrada
Dole: Nákup pro dědu, pivo.
Zdroj: ségry mobil.
Tohle jsou mimochodem ty šaty, který jsem dostala
od rodiny ve ŠPA k narozkám :) Vypadám
jako mamina, protože foukal výtr, tak mi to
zvýraznilo špek, ale jinak josu fakt super! :))

Nahoře: Ségry Jeník, já.
Dole: Já se ségry Jeníkem, ségra.

Česťu vyfocenýho z nějakýho
nevimjakýho důvodu nemám.
No a samozřejmě, že když si koupíte nový plavky na základě přísahy zbytku výpravy, že opravdu se budeme vehementně koupat, tak se pak do vody vleze jednou na pět minut! Smradi ukecaný!

Jsme se pak přesídlili na minigolf, kterej je hned pod přehradou. Jako přažáci a polopražáci jsme tipovali cenu - 80,- na hoďku nebo 140,- na hoďku? Podržte se. Čtyřicet korun českých za osobu na hodinu včetně půjčovnýho za hole a míčky!

Hráli jsme na páry - Pan a paní Ostružinovi proti Prasákům. Vyhrála ségra s Jeníkem. Musíme s Č. víc trénovat.

Pokud se ptáte kam v Prostějově na jídlo, rozhodně vám můžu doporučit restauraci Fiestu, kde mají pizzu, burgery, tortilly i běžná jídla. V čase oběda taky menu s polívkou zdarma. Obsluha je tam strašně příjemná, usměvavá a jídla znají, takže když jsme se zeptali na složení, ochotně nám všechno vysvětlili. 

Taky můžu doporučit roubenku Kolibu U Tří králů, kde jsou sice trochu pražský ceny, ale bomba atmosféra, vaří si tam vlastní pivo a nechají vás nakouknout do kotle a podobně.  Tam jsme teda teď nebyli, ale příště určitě zajdem. Mají tam klasická jídla a velký výběr. Mají tam věčně narváno, takže komu to vadí, nechť si návštěvu rozmyslí.

Sobotní večer jsme strávili s alkoholem (tuzemák spiced a kola) a kartama. Hráli jsme Kenta, s Č. jsme prohráli (aspoň budeme mít megaštěstí v lásce), takže jsem skončila s rtěnkovou malbou penisu na tváři a Č. se musel nartěnkovat a dát si stíny.

V neděli jsme odjížděli před oběděm. Dojeli jsme v pohodě, zážitek z D1 jsme přežili.

Jo a nesmím zapomenout! - až budete v Prostějově, skočte si tam na zmrzku do Aidy nebo Floridy (v Aidě jsou příjemnější a vznikla tam úvodní záhlavová fotka blogu), protože lepší zmrzlinu jste vážně nejedli!

Kroupám zdar!

PS: Ještě bych si chtěla udělat trochu reklamu. Chtěla bych fotit fakt víc a pokud by to jelo dobře, tak třeba z toho časem i něco mít. Tak kdo chcete, lajkněte mi FB stránku :) ZDE

2 komentáře:

  1. Perfektní výlet ;-) Líbí se mi tvůj hudební styl (netuším co to znamená, ale popisek Tvé sestry nemá konkurenci) a ty šaty se Ti do toho stylu hodí ;-) V prostějově jsem v životě nebyla, ale až tam budu, na zmrzku uričtě zajdu. No jo, vy jste zvyklí na pražské ceny minigolfu, mimo Prahu by za 140 na to nikdo nešel :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No znamená to, že neposlouchám jen rádiovej popík, ale třeba i Lindsey Stirling :)))
      Jako mně by se 140 za hodinu na osobu taky dávat nechtělo, ale 40,- jsme fakt nečekali :)))

      Vymazat

Děkuji za každý asertivní komentář (protože i kritika se dá napsat slušně!) :)