11. července 2014

Kape z toho cukr, jak je to přeslazenej článek!

Díky syndromu prázdné stránky, kterej mě postihl na začátku týdne, jsem se dozvěděla, že by někoho mohla zajímat moje love-story.

Protože nenajdete každej den skvělýho chlapa, co vás nosí (obrazně) na rukou, žejo? A když mám kluka, kterej splňuje velkou většinu mejch "požadavků" na partnera, proč o tom nenapsat?
Tady zrovna vypadám jako kretén a Č. tak hezky!
Poznali jsme se v květnu 2013 na strazu fotografů ze StudentPointu (jo, to je ten web, kam taky píšu). V tý době jsem byla zadaná, ale nijak mi to nebránilo si ujasnit pár věcí - ten kluk má fakt pěkný oči a vypadá velmi mile! Nijak jsme spolu nemluvili. Když jsem se pak stala manažerkou fotografů u SP, komunikovali jsme spolu převážně kvůli práci. Pořád jsme se vzájemně nepovažovali za objekty zájmu.

Zlom v mém případě nastal, když jsme se sešli v září kvůli jedné akci (měla jsem tam jít já, ale Č. šel nakonec místo mě). Měl zpoždění (to on má vždycky, víte.. měla bych se naučit taky chodit na rande pozdě..) a moje první myšlenka, když přišel, byla "Ty vole, on je tak hezkej!". Moje další myšlenku potom následovaly zhruba v tomto pořadí: "Fakt má krásný oči.", "Ty řasy, tyjo, takový chci taky!", "On je takovej tichej, tyjo.. a já furt něco melu..", "Už mu to musí lízt na nervy..", "Ježiš, ať zpomalí, mám podpatky."
Moje botičky. Fotil drahouš.
Lajkněte mu stránku :) ZDE
Ale já jsem pořád byla zadaná, tak jsem se nějak bránila hlubším myšlenkám, navíc Č. nejevil žádnej náznak zájmu. Znovu jsme se viděli v říjnu na Back to School. Jak už jsem tady párkrát zmínila, dal mi svou akre-pásku, takže jsem mohla stát až u podia, když hráli Horkýže Slíže (který žeru!). To už jsem byla rozhodnutá rozejít se svým tehdejším přítelem (ne kvůli Č., ale kvůli tomu, jak jsem s ním nebyla šťastná) a navíc se mi Č. začal regulérně líbit.

Hrozně nenápadně jsem se snažila o nějakej kontakt přes FB. Šli jsme na véču (což jsem nepovažovala za rande, ale koupil mi růže a následně mi řek, že to taky nepovažoval za rande... chlapi! *kroutím hlavou*), pak jsme měli asi další tři (ne)rande, kde došlo k pár pusám na tvář na rozloučenou. Ale jinak žádnej kontakt. Já už jsem byla asi zamilovaná a on mi skoro nepsal. Myslela jsem si, že mě stejně nechce, protože i když rande bylo super a i on vyvinul iniciativu políbit mě na tvář, nic se pak dál nedělo. Už jsem to chtěla vzdát.

V průběhu listopadu jsme se měli sejít a jít ven i s pár kamarádama. Trochu jsem se břinkla a v průběhu večera jsem mu položila ruku na koleno. A pak se to konečně někam rozhoupalo - o pár chvilek pozdějš mě poprvé políbil u baru.

Postupně jsme se vídali každej vejkend a přerostlo to do vztahu. Nijak mi nevadilo, že Č. zatím nebyl zamilovanej, brala jsem to tak, že je nám spolu fajn, tak proč to lámat přes koleno (samozřejmě se vinou alkoholu objevily chvilky, kdy jsem o tom moc přemejšlela, ale za to fakt nemůžu!), láska jako pocit není až tak důležitá. Na velikonoce jsem se dozvěděla, že zamilovanost je oboustranná.

Teď trocha toho klišé:
Když jsem s Č., jsem to prostě já. Cejtím se jako s nejlepším kamarádem, kterýmu můžu cokoliv říct a blbnout s ním a on si nebude ťukat na čelo. Rozumíme si ani nevím jak. Občas, když mám pesimistický období, si říkám, jestli je to vůbec možný bejt s někým takhle bez výhrad spokojená a šťastná. A jestli si tak hodnýho kluka, kterej si mě váží a stará se o mě, zasloužím. A víte co? Dřív jsem měla samý sebestředný debily, který na mě s*ali a nebyla jsem jim dost dobrá. Takže si zasloužím někoho, kdo mi mou energii vrací a kdo je tady pro mě.

To je všechno, co bych k tomu chtěla říct :) Přeju vám štěstí a jenom samý správný chlapy!



PS: Jo, je to ultrasladkej článek a snažila jsem se ten karamel trochu zmírnit, páč to neni můj styl. Ale ono když máte růžový brejle a mlátí s váma zamilovanost, tak to asi ani jinak nejde.

PPS: Nezapomeňte na Giveaway o španělský produkty!

16 komentářů:

  1. to je hezký :)) moc vám to přeju! :)
    já teď asi budu odcházet na vysokou do Brna, tak se tu nechci vázat a na takový ty "jednorázovky" moc nejsem :D ale zas být sama má svoje výhody, obzvláště po tom, co jsem se rozešla a měla z toho pocit, že nic lepšího jsem pro sebe udělat nemohla ;) :D

    OdpovědětVymazat
  2. Teda Kamush, to je tak héééézký! :3 :) (a zase si připadám jako blbá Carrie, co věří na lásku. Páč mám na hlavě dneska děsný afro)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D afro je originální a jedinečný! (...si často řikám, když se nechci česat)

      Vymazat
    2. ...dokud to nezačne plstnatět :D

      Vymazat
  3. To je krásné :) Moc vám to spolu sluší! Přeji, ať vám to vydrží a jste pořád tak roztomilí.

    OdpovědětVymazat
  4. Teda to je sladké! Moooc hezká love story až to ve mě probudilo záchvěv romantické duše (fakt nesnáším romantické filmy). Sluší Vám to spolu, jen ať Vám to klape dále, a určitě si Č. zasloužíš, jinak by s Tebou přeci nebyl ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, jsem ráda, že v tobě probouzím nečekané! :D

      Vymazat
  5. To je moc pěkná pohádka. :) Na romantické historky moc nejsem, ale tahle má kouzlo. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Je to super, když vrána k vráně sedne a teď to myslím naprosto v dobrým ;-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  7. Jo! Jo! Jooo! :-) To je sakra velka sladarna a me se to faaakt libi :-) Moc vam to přeju a ty si ho jednoznačně zaslouzis, nepochybuj! :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý asertivní komentář (protože i kritika se dá napsat slušně!) :)