Skajpingy s rodinou

Milé děti,

povím vám příběh o tom, jak je důležitý bejt v pohodě. Když jste v pohodě vy, budou v pohodě i lidi se kterejma jednáte. Je to mnou a léty ověřená praxe!

Takže když jsem zasedla nervózní před 14 dny ke Skypu, kde jsem měla slezinu s tehdy ještě potenciální rodinou ze Španělska, netušila jsem, že během pěti minut hovoru ze mě nervozita spadne a to právě proto, že byl naprosto v pohodě. Mluvila jsem s Tonim (home dad, v aupairském žargonu HD - ejč dý). Byl moc milej, veselej, komunikativní. Já jsem díky tomu byla taky veselá a komunikativní (a snad taky milá).

První Skype probíhal asi 30 minut. Toni se mě ptal na pár věcí, já jsem se ptala jeho, bavili jsme se obecně jako kámoši v hospodě. Pak někam na 2 minutky odběhl a vrátil se zpátky s tím, že kdy bych si mohla koupit letenku. Řekla jsem, že klidně za pár dní. A on, že fajn, že teda 2. května mě vyzvedne v Barceloně na letišti. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mě fakt berou jako svou aupair! Byla jsem nesmírně šťastná (což stále přetrvává!). Kdybyste věděli, jak já se tam těším!

Zdroj: weheartit.com

Mimo běžnýho rozhovoru jsme se s Tonim dostali k mému věku. Dozvěděl se, že mám v červenci narozeniny a už začal plánovat velkou párty. Taky se ptal, jestli umím něco španělsky. Oslnila jsem ho svejma třema větama (ty jsem se naučila na ročním kurzu španělštiny..ha.. ha...): Me llamo es Kamila. Me apellido es Ostružinová (tedy skoro..). Dos cervezas, porfavor (španělštináři a španělé prominou chyby v psaní). Poslední věta znamená "Dvě piva, prosím". To prostě jako Češka vědět musím! (a zde se dostáváme k bodu, že sháním parťačku nebo parťáka, kterej aktuálně přebývá v Barceloně, nebo tam během května až července přebývat bude, aby se mnou zašla/zašel na pivo).

Druhej hovor byl včera. A byl i s dětma. Nebyla jsem už vůbec nervózní, protože mám štěstí na rodinu (až je to podezřelý! Ale říkám si, že si to za ty stresy v práci snad zasloužím...). Děti jsou čtyři, dvě holčičky, dva kluci. Tonimu juniorovi je 13, miluje fotbal a zajímalo ho, jestli umím vařit (mám 14 dní na to to potrénovat). Je to puberťák, skajpovat s novou aupair pro něj bylo dosti otravný, ale byl moc milej a usmíval se.
Prostřední jsou dvojčata Anaýs (nebo jak se píše, čte se to 'Anajís') a Jordi. Jsou jako vejce vejci, ale Anaýs vypadá tak na 14 (hrozný, jak jsou ty holčičky vyspělejší, čumim jako tele na nový vrata!). Trošku se styděli, ale s tatínkovou pomocí komunikovali poměrně obstojně anglicky.
Nejmladší je Martina (čti 'Martýna'). Je jí pět a velmi se styděla. Neřekla mi ani ahoj, jen mi ukázala hračku pejska a schovávala se pořád za velkýho Toniho :))

Zdroj: weheartit.com

Dneska jsem s pomocí nějakejch příspěvků v diskusi na fb na stránce Au-Pairs IN... vymyslela, co jim přivezu.
Tonimu seniorovi dovezu piva. Svijánky, samozřejmě. Imma dostane Manufakturu, což je (ačkoliv jsem to netušila) česká kosmetika. Malé slečny dostanou mnou vlastnotučně vyrobené čelenky a sponečky do vlasů a kluci dostanou české fotbalové dresy. Myslím, že je to poměrně originální.

Smrdí tady samochvála...

Rodina dneska odletěla do Singapuru za Imminým bratrem, kterej tam žije. Ti se mají! Závidím. Vrací se 1., takže den před mým příletem.

Já už jsem si tady všechno zařídila, zbývá dostěhovat si zbytek věcí a užívat si poslední dny s mužem a kamarádama.

Držte palce! :))