Jak to ty fešné fashion blogerky dělají??

Dobře. Zaznělo tady v mým článku celkem nedávno přesvědčení, který má hloubku. A totiž takové, že občas sem hodim fotku týkající se mojí garderoby (ne, že by byla tak unikátní a rozsáhlá..). Což vo to, já bych to sem i valila, hlava-nehlava, ale kde ty fotky mám brát?

Ano, jsou tady možnosti jako zrcadlo, ale jednak jsou takový fotky na houby a navíc zrcadlo zabírající celou postavu nemáme (a navíc č. 2 - většina jich opticky přidává na kilech (závorka v závorce - aspoň si to teda namlouvám, že to dělá to zrcadlo a ne ta čokoláda v mý levý ruce.. - konec závorky v závorce) ). Pak, dejme tomu, by šla zneužít rafinovaně uchopená selfie tyč. Opět kámen úrazu - jako majitelka zrcadlovky nepotřebuju selfie tyč.. No a třetí možnost - že vás někdo vyfotí. A nejlíp přítel, kterej je naprostou shodou okolností taky fotograf (světe div se!).

Zdroj: weheartit.com

Jenže u zmíněného přítele nastává kámen úrazu (již druhý v tomto článku.. měla bych něco dělat se svou slovní zásobou..). Mu se nechce. On je totiž natolik nóóóbl fotograf, že nefotí na povel. On potřebuje nápad a jasnou mysl, kdepak focení hadrů na ulici, to není nic pro něj!

To jsme se takhle tenhle prodlouženej vejkend jenom váleli. Říkám - poďme do ulic, nakoupíme barvičky v papírnictví (na vánoční přáníčka, heč!) a cestou tam či zpět mě vyblejskneš! Ať mám taky něco na blog, žejo! Co je mi dáno v odpověď? Že je tam hnusně. Povidám, že to chci jenom na blog a že se to třeba mezitím vytáhne. Odpověď? Že je tam fakt hnusně... Navrhuju, že teda vemem můj foťák, kterej je o pětinu lehčí a vymakanější (muhe-hééé) a že si ho celou dobu potáhnu a že Č. mě jen ve správnej moment (ve chvíli kdy moje krása bude natolik závratná, že budou kolemjdoucí dámy omdlévat..) vyfotí. Prd. Nevyfotil.

Řekněte mi, milé módní blogerky, jak to, že máte takové pěkné fotky? Koho do toho nutíte? Uplácíte je? Škemráte? Používáte autoritu a manipulaci? Tak sakra, jak??