Konkuruju Dalímu

Abych to tak jako vysvětlila... já jsem nejstarší ze tří dětí. Každé dítě naší rodiny má vlohy k něčemu jinému. Já jako nejstarší jsem od dělohy dostala do vínku vlohy na jazyky (nemusím se je učit, lezou mi do hlavy samy; proto je mám taky ráda a proto jsem odmaturovala z němčiny za 1!). Sestra, prostřední, nyní devatenáctiletá, měla v děloze štěstí větší a je z ní umělkyně - nádherně maluje. A bráška ve svých dvanácti letech ovládá perfektně matiku, kterou já už jsem nezvládala ani v páté třídě.

Všechno (možná až na tu matiku) jsou to užitečné vlastnosti, což? Jenže já jsem nevděčnej smrad, kterýmu nic není po chuti, a proto bych se švestrou s chutí vyměnila svoje umění jazyků za její umění malovat!

Před dvěma lety jsem byla na kurzu kreslení pravou mozkovou hemisférou. Potom jsem asi půl roku kreslila portréty jako divá. Každej tejden jeden. A pak jsem zlenivěla a vykašlala jsem se na to (ach, lenóóóro, proč mi to děláš?). Takže jsem si před vánocema koupila plátno, štětce a barvičky, na deviantartu jsem stáhla předlohu a jala jsem se malovati. Obraz jsem domalovala včera. Líbil se mi velmi (na moje schopnosti je to vskutku epesní dílo, to mi věřte!), inu rozhodla jsem se, že ho věnuju příteli. Nebyla jsem si ale jistá, jestli by to ocenil. Přítel zatím viděl jen fotky, ale označil to za "super" a "fakt krásný". Dmu se pýchou a do frňáku mi prši!

Rozmalováno. To mi ještě nešla pořádně rozmíchat fialová.

To je motýl na levanduli, kdybyste to nepoznali!

Moje máma nám nakukala, když jsme byli malí, že když se něco nepovede nebo se o něčem neví, co to je, tak se tomu říká "umělecké dílo". Já vím, co to je, myslím, že je to i poooooooměrně povedené, ale umělcům a talentovaným to jistě přijde jako nuda, šeď. Proto to berte tak, že je to moje umělecké dílo a jsem na něj pyšná. I když se mi líbí čím dál míň, jak na ně koukám.. :))

Motýl proto, že je to můj symbol volnosti. Levanduli miluju!

Co je pro vás důležitej symbol? :)