27. srpna 2015

Recenze: Nevítaní

Mám se o něco lépe, tak si pojďme dát klidnej neutrální článek... recenzi na knížku!

Tuhle knížku jsem si v knihovně půjčila kvůli jiné recenzi, kterou jsem četla užnevim kde, ale předpokládám, že to bylo na jednom ze čtyř knižních blogů, které sleduju. Zaujala mě hned na první počet (počet.. jako počtení... chci bejt vtipná.. ha..ha...) pointa - je rok 2021 a v Americe vysoce stoupl počet vražd a zločinů. Je to tím, že existuje vraždící gen HTS a nositelé se dřív nebo později stanou násilníky a/nebo vrahy.

Davy je 17, má supr život - je hudebně velmi talentovaná (zpět, hra na X hudebních nástrojů), má nejhezčího kluka ze školy, fajn kamarády a jak z knížky vyplývá, je i celkem pohledná. Ve škole dělají testy na HTS jen jako formalitu, nicméně u Davy vraždící gen bohužel objeví. Davy se začíná točit v kole šikany, nenávisti ze strany okolí, bezmoci a nechápe, jak zrovna ona může být nositelka, když nikdy nikomu nic neudělala. Přátele se na ni vybodnou, přítel po nějaké době také. Davy udělá osudnou chybu, že se nechá vyprovokovat a vrazí někomu facku. Následuje její odvoz daleko za město, kde ji označí pruhem na krk s písmene H v kruhu, aby každý věděl, že je nositelka, tak se to totiž s nositeli, kteří ublížili, dělá. Davy se stydí, chce zmizet ze světa.

Knížka mě v první třetině moc nenadchla, nějak jsem se neuměla zabořit do děje a dokonce jsem (jo, zase..) uvažovala, že ji odložím. Dobře, že jsem to neudělala! Jakmile prolistujete první třetinu, kde je popisováno jak u Davy našli gen, co následovalo ve společnosti okolo ní a jak ji přesunuli do obecný školy, kde chodila do třídy s dalšími nositeli včetně jistého Seana, knížka se začne hýbat a vy nemůžete se čtením přestat!

Potom, co skupina jiných nositelů zaútočí na fotbalovém stadionu, kdy zemře několik desítek lidí, jsou všichni nositelé deportováni do internačních táborů. Davy má to štěstí, že je přesunuta do tábora "pro nadané", kde spolu s další hrstkou nositelů včetně spolužáků z "nositelské" třídy Seana a Gila cvičí a trénuje se, aby byla jako nositelka státu prospěšná. Tábor se pro ni zdá jako naděje na novou a lepší budoucnost. Vážně je to tak?

Knihu hodnotím 85 %, protože ve mě nechala pocit strachu - ale pozitivního strachu. Takovej ten hrozně hustej zbytek pocitů z knížky. Davy se v knize hodně bála jak přežije a okolí se zase bálo Davy, protože je nositelkou.
Při čtení jsem se příjemně obávala taky a hltala jsem stránku za stránkou. Co mě zklamalo, je razadně ufiknutej konec. Já chci vědět, jak to sakra bylo dál!!! (nicméně teď vidím, že je i druhej díl! Zejtra jdu do knihovny!)

Název: Nevítaní
Autor: Sophie Jordan
Počet stran: 304
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2014
Vazba: Vázaná
ISBN: 978-80-7447-739-3

Četli jste? Líbila se vám?

2 komentáře:

Děkuji za každý asertivní komentář (protože i kritika se dá napsat slušně!) :)