Dovolená 2: Verona, Lago di Garda, Parma

Vítejte u druhýho článku o naší dovolený - pondělí a úterý byly hodně cestovní. Stihli jsme se podívat na tři významný místa - Veronu, Lago di Garda a Parmu.

Do Verony jsme se vydali v pondělí ráno. Cesta trvala asi dvě hodiny, ale úroveň vedra byla zatím v pohodě (v autě bez klimatizace se zatím dalo dejchat..). Přiznávám, že do Verony jsem chtěla hlavně proto, že William Shakespeare je už pár let mým oblíbencem. Těšila jsem se až uvidím Casa di Giulietta!

Č. nechápal (a do teď nechápe), proč jsem tak odvařená z kusu betonu přilepenýho na zdi. Jasně, dá se to brát i takhle, ale pro mě je to prostě nějakej symbol. Jasně, že je Julie fiktivní postava, jasně, že dát 6 euro za možnost vylízt na balkon je asi blbost, ale pro mě to bylo důležitý a těšila jsem se na to, takže jsem si těch svejch 90 sekund na balkoně náležitě užila! Ptáte se, jestli Č. pod balkonem poklekl? Nepoklekl... byly tam šutry...

Ve Veroně jsme se prošli po městě, všude byly davy, což nám celkem kazilo dojem. Měli jsme hroznou žízeň, takže jsme zapadli na zahrádku kavárny s free wifi a dali jsme si vodu a pivo. K večeru jsme vyrazili zpátky na parkoviště, kde mě požrala první vlna zákeřnejch italskejch komárů, a jeli jsme k Lago di Garda. Už nás dost jímala potřeba se normálně umejt a v mým případě taky dát si na vlasy kondicionér, takže pondělní noc jsme strávili v hotelu. Bylo to žůůůžo labůůůžo vlízt si do tý sprchy a pořádně si vydrbat vlasy, nechat působit kondicionér celejch 10 minut a oholit si nohy!

Hotelová snídaně je jedna z věcí, který si fakt užívám, takže jsme se v klidu najedli, sbalili jsme si věci a zamířili jsme k Lago di Garda. To vůbec nebylo plánovaný, ale když už jsme byli poblíž a říká se o jezeře, že je boží, nechtěli jsme si to nechat ujít.

Inu, vypadá to tam pěkně. Jezero je velikáááánský, dá se tam koupat a je to krásně teplý, nicméně je lepší mít boty do vody. Vstup do jezera je oblázkovej, ale chůze po oblázcích bolí. Jinak z Lago di Garda žádnej zážitek nemám, přijde mi to trochu přeceňovaný místo. Strávili jsme tam asi dvě hoďky, dali jsme si pivo za 3 eura a odjeli jsme směrem k Parmě.

Proč jsme chtěli do Parmy ani nevím, asi kvůli šunce. V Parmě nic moc není - pár pěknejch budov, velký vedro a ticho. Parma byla bohužel ztráta času. Představovala jsem si tam hromadu krámků s parmskou šunkou, suvenýry ve tvaru parmský šunky a pohledy s šunkou ze všech úhlů. Nic takovýho tam nenajdete, jen ty baráky.

Po Parmě jsme hledali místo na spaní. Zlomili jsme rekord v hledání nelegálního placu na stan, protože jsme krosili italský horský silničky víc než 2 hodiny. Nakonec jsme to naše iks let starý Audi A3 donutili vyjet malej prudkej kopeček na louku a tam jsme se důmyslně ukryli za keře. Není třeba zmiňovat, že jsem se opět bála, ale byli jsme ale natolik unavení, že jsme usnuli už po jednom pivu...

Pokračování v dalším článku - La Spezia, kouzelný místo, překonání 450 m.n.m. nadmořský výšky, seznámení s Ukrajincema, Florencie, ...

První článek najdete tady.