Recenze: Jsme přece sestry

Jak tomu tak už bývá, zase jsem na nějaký blogu objevila info o týhle knížce a zaujalo mě to. Blogerka tam psala, že se jí moc líbil obal a protože já soudím knihu podle obalu (pche!), zašla jsem si do knihovny. Obal je pěknej, nijak si z něj na zadek nesedám, ale jde to. Jak se mi knížka líbila?

Autorka vypráví o svých tetách, které se dožily obrovskýho věku. Nejstarší, Gertruda slaví svoje sté narozeniny a knížka nás provází přípravou narozenin a vzpomínkami tří sester - Gertrudy, Katty a Pauly. Každá ze sester zažila něco dramatického a jejich osudy jsou vzájemně provázány.

Paula zjistila, že její manžel je gay, což bylo na začátku 20. století trestné, Gertruda přišla o snoubence Franze díky tomu, že ho starší bratr Heinrich poslal do války a tam padl a Katty se zamilovala do zmíněného Heinricha, protože mu na statku dělala hospodyni, a byli spolu obvinění z cizoložství.

Autorka vysvětluje, že spolu nejstarší Gertruda a nejmladší Katty měly spory, které vznikaly a stále se točili kolem Franzovi smrti, za kterou mohl Heinrich, čemuž Katty nevěřila. Paula měla hlavně roli usmiřovatelky.

Musím přiznat, že knížka se mi nečetla snadno. Ze začátku jsem byla zvědavá, co se bude dít, bavily mě pasáže z osobního života, nudily mě části, kde byla popisovaná válka. Knížku jsem četla asi 3 týdny, což při jejím počtu stránek je docela dlouhá doba. Fajn, knížka mě bavila jen místy, když jsem se pořádně začetla, ale musela jsem se k tomu čtení přinutit. V jednu chvíli jsem i uvažovala, že ji nedočtu a dojdu ji vrátit knihovny.

Nakonec jsem ráda, že jsem ji přečetla, protože jsem dozvěděla, jak tři příběhy dopadly a jak se povedla oslava Gertrudiných stých narozenin!

Knížku hodnotím 40 %.

Název: Jsme přece sestry
Autor: Anne Gesthuysen
Počet stran: 330
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2014
Vazba: Vázaná
ISBN: 978-80-7294-978-6

Doufám, že máte krásný léto! Co teď čtete? :)