5. ledna 2015

Ošetřuji nemocné

Ochořel mi přítel. Žel bohu, pravděpodobně z alkoholu a silvestrovské zábavy. Je to moje první zkušenost s mým nemocným mužem v bezprostřední blízkosti, čili moje pokusy a snahy o uzdravení jsou náhodné a metodou pokus-omyl.

Zchvátilo ho to v pátek. Ráno vypadal ještě oukej, ale odpoledne už měl skleněný oči a nemluvil (on teda je introvertní, takže nemluví ani tak, ale teď nemluvil vůbec, ani pusu nechtěl!). Večer, když se setmělo a koukali jsme na filmy, už zteplal, horko z něj sálalo, opakoval, že je mu zima. A to byl pod péřovou peřinou. Donutila jsem ho změřit si teplotu - 39°C!
Zdroj: weheartit.com

Noc jsme nějak přežili (dík, Ibuprofene). V sobotu dopo jsme jeli ke "tchýni" na rodinnou oslavu jejích narozenin. Přítel stále nemluvil, chvíli mu bylo horko, chvíli zima, stále ho trápila horečka a kašlík. Nepomohly kapky, Paralen zabral na horečku jen na pár hodin. Přítel si šel dobrovolně lehnout. Z pod přikrývky, mezi polštáři, jen zas od času zaznělo polohlasné "ááách" a "Uděláš mi čajík?" a protom ještě "Ty seš tak hodná jak se o mě staráš!". Jak bych mu ho mohla, chudáčkovi, ten čajík neudělat!

V neděli ale nastal vzdor! Přítel nechce jít k lékaři, nechce si změřit teplotu, protože je teploměr studenej, nechce si brát prášky a nechce antibiotika. Navíc mu moje starostlivost už ani nepřijde tak krásná. Kriste! Se všemi ženami okolo (jeho maminkou, babičkou a tetou-zdravotní sestrou) jsme musely nastolit pořádek - bude nosit zimní boty, čepici, šálu a pod bundu kromě trička taky košili nebo mikinu, jinak nepáchne z domu! A bude jíst prášky! A dá si antibiotika! A bude hodně pít a měřit si teplotu! Přítel dramaticky vzdychá a měření teploty stále odmítá. O čajík ale pořád stojí a v rámci svého vzdoru opakuje: "Nikdo mi nepomůže...to jsem si nezasloužil.."

V neděli večer je situace kritická - přítel leží, funí, už ani nevzdychá, nepožaduje čajík. Měření stále odmítá, ale po mém rázném rozhodnutí, že se prostě změří, už jen zmíní "Seš zlá!" a chopí se teploměru (sice ho zkouší narvat do podpaží plyšové opici Graciele, ale jeho plán prokouknu a duchaplně mu v tom zabráním!). Občas zazní zpod peřin zvuk čehosi, co připomíná "Miňi, miňi, miňi" nebo "Pšapšapšapša". Zatím se mi nepodařilo identifikovat o co se jedná..

Přítel usíná v 19:22 hodin středoevropského času. Moment, tohle zní fakt morbidně - usíná, jakože spí... Ve čtvrt na 11 ho budu budit na další antibiotikum. Ach, snad se z toho dostaneme bez úhony a až já budu nemocná, to si teprve, brouček, zažije, co je to čajík!

Staráte se o své milé v době nemoci? Jak zařídit, abyste to nechytly od nich? :) A jak zařídit, aby jim bylo líp a horečka ustoupila?

PS: V tuto chvíli má přítel horečku 40,2°C a mne pomalu jímá strach. Vzala jsem si dovolenou, která mi byla horkotěžko povolena, a opečovávám ho, páč jen leží a vzdychá. Jak mu pomoct, ví někdo? 

6 komentářů:

  1. Bobík :-( To už je docela velká teplota, studené obklady na čelo (popřípadě na celé tělo), a paralen do pusy. ležet potit. Když to nepřejde, tak asi na pohotovost. Ať Vás bacil rychle opustí!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paralen pomůže vždycky na hoďku a pak je to ještě horší :/ obklady byly, ale taky to pomohlo jen na chvilku. Snad ty antibiotika dneska zaberou.

      Vymazat
    2. Ty jo, chudák, fakt je mi ho líto :-( Udělej mu pořádně silný zázvorový čaj s medem a citrónem :-) (ale to ty určitě děláš, poctivě :-) )

      Vymazat
  2. Chudák, tak ať je brzo fit! Poradím totéž co u dělám u dětí, hodně pít, nechat hodně spát, nenutit do jídla, maximálně třeba polévku. Srážet horečku, tohle už je fakt celkem vysoká, tak buď obklady nebo vlažnou sprchu. Rozhodně ne studená, jen o trochu chladnější než je tělesná teplota a pak hned usušit a zalézt...
    No a vydržet!

    kdyzmamchut

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ho do jídla právě docela nutím, protože za dnešek měl jenom pět lžiček špaget :/ jinak pije a leží a kouká na pohádky, u toho pospává, pije čaj, ...vlažná sprcha docela pomáhá, tak ho asi nasáčkuju do sprchovýho koutu :)

      Vymazat
  3. To je mi líto. Já jsem na tom podobně. Přítel po Silvestru onemocněl, starala jsem se o něho, vařila čajíčky a teď, když je zdravý, tak to dostalo zase mě! Já mám osvědčený zázvorový čaj (hoooodně moc zázvoru) med a citron!!! Ale někdy jsou antibiotika potřeba no, nedá se nic dělat :-/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý asertivní komentář (protože i kritika se dá napsat slušně!) :)