5. července 2014

Recenze: Hvězdy nám nepřály

Všude se o tom mluví. Všichni už to četli. Já to moc nemám ráda tadyty hojně propagovaný knížky. Ale chtěla jsem něco emotivního, abych uvolnila katalánskej stesk. Takže jsem si přečetla tohleto.

Už na začátku autor píše, že celej příběh je smyšlenej a že skončí špatně, protože svět není továrna na splněná přání. Mnula jsem si ruce, že to bude něco pro mě, že si popláču, řeknu si "Ještěže jsem zdravá" a budu to každýmu doporučovat.
Zdroj: kamoska.cz
Příběh pojednává o šestnáctileté Hazel, která má rakovinu plic a na podpůrné skupině se potká s o rok starším Augustem, který měl taky rakovinu, ale vyvázl z ní (sice bez nohy, ale oukej). Zamilují se do sebe (samozřejmě), najdou společnej zájem v jedný knížce, která končí v polovině věty. Podaří se jim zkontaktovat autora.
Tak do tohohle momentu jsem knížku četla s chutí a jedním dechem. Jakmile jsem se dostala k části, kdy je spisovatel pozval do Nizozemí a oni tam letěli (z Ameriky), říkala jsem si, že je to už trochu přehnaný. A když se poprvé políbili v muzeu Anne Frankové a lidi jim zatleskali, začala jsem knihu nazývat patetickou sra*kou. Dál jsem ji četla spíš proto, abych ji dočetla a abych se dozvěděla kdo z nich umře.

Kniha sama o sobě končí zvláštně. Čtete, čtete a najednou poslední stránka.
Zdroj: deviantart.com
Jak už řeklo mnoho lidí přede mnou, je to spíš knížka pro teenagery, který se chtěj vrhnout na románek z jinýho prostředí, než z letních kempů.

To, jak každej říká, že je to nejvtipnější smutnej příběh. Jo, smutný je to samozřejmě, ale není to emotivní. Vtipný je to jenom na začátku, když si dělá Hazel s Gusem legraci z jejich nemoci.

Knížku hodnotím 40 %.

Název: Hvězdy nám nepřály
Autor: John Green
Počet stran: 240
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2013
Rok vydání originálu: 2012
Vazba: Vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-242-3821-0

4 komentáře:

  1. KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER, POKUD JSTE NEVIDĚLI (NEČETLI), RADŠI NEČTĚTE ;)
    Knížku jsem sice nečetla, ale viděla jsem film. Musím se přiznat, že jsem brečela. Dojme mě cokoliv, i kreslená pohádka... Ale film se mi líbil. Akorád sem nechápala, jak sou pořád tak "v pohodě". Ikdyž v pohodě nebyli, brali to. Smáli se sami sobě a předem si plánovali pohřby, když na tom byli hodně špatně, rozhodli se jet do Nizozemí. Film byl ale i tak hezký a pro mě doják :D

    OdpovědětVymazat
  2. Za mě byla kniha úžasná, emotivní, ale přesto vtipná a napsaná s nadhledem. Jako knihu pro teenagery bych to neoznačila, ale o tom to je, každému se líbí něco jiného. :)
    Beauty of pink

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem možná divná, protože mě rozbrečej občas kraviny, ale to, u čeho brečí většina populace mě nechává chladnou :))

      Vymazat
  3. Na knížku jsem slysela hodně chvály, ale nějak pořád nemám potřebu si ji přečíst, já nevím, takovej nejakej romanek okořeněnej nemocí.. :-/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý asertivní komentář (protože i kritika se dá napsat slušně!) :)