První byla dlouho. Čtrnáct měsíců mimo, jednou měsíčně nebo za měsíc a půl dojíždění do Švýcarska na víkend. Druhá zkušenost právě probíhá. Já v Katalánsku, ženich v Česku. Plán byl bejt tři měsíce bez sebe.
Machrovala jsem, že co jsou tři měsíce oproti věčnosti a že pokud spolu máme bejt, tohle nás jenom posílí. Přítel se naopak vyjádřil, že vztahům na dálku nevěří, ale že to zvládneme. Realita je taková, že kdyby před 14 dny nepřijel na víkend, asi bych tady už mlátila hlavou do zdi. Přijel v té nejvyšší mojí potřebě bejt s ním.
Sedm týdnů jsme se viděli jenom přes skype, psali si na fb a posílali jsme si fotky toho, co zrovna děláme. Když s někým nemůžete často bejt (právě třeba kvůli té dálce), váš psychickej stav bude asi takovej:
"Jééé, tady je to super, co asi dělá Drahouš?" - "Achjo, chybí mi. Ale to zvládnem." - "Chmmmmmm...." - "Já už chci domů, já chci bejt s ním, já to tady nevydržím..." - * pláč každej večer u smutnejch filmů a písniček, kapesníčky všude okolo, myšlenka jen na něj, pocit, že umřete láskou a steskem *
Zdroj: deviantart.com |
Nakonec budeme bez sebe jen dva a půl měsíce s tím, že v polovině jsme se na víkend viděli. Hodně mě to nakoplo a pomohlo mi to od toho strašnýho smutku, co jsem v tý době, než přijel, měla. Teď nejsem ani tak smutná, jako spíš toužím bejt s ním.
Jednou někdo řek, že "Odloučení slabou lásku zabije a silnou utuží. Stejně jako lehce sfouknete svíčku, ale velkej oheň se vám jen tak uhasit nepodaří." Je to pravda. Proto se nebojte vztahů na dálku. Dá se to, i když to není procházka růžovým sadem a chce to, aby si oba posílali pozitivní energii :) Nejste přece žádný máčky, abyste to vzdali!
Zdroj: deviantart.com |
Přeju vám štěstí, abyste případný odloučení vydrželi bez úhony a s pozitivním myšlením. Já už budu za 12 dní doma, za 12 dní mě Drahouš konečně políbí a obejme. A to je chvilka, to už přece zvládneme! Náš vztah to rozhodně posílilo a utužilo.
Jaká je vaše zkušenost? Šli byste do toho? Omezily byste se kvůli partnerovi a radši nikam nejely?
PS: Aby to nebylo jenom dramatický... už jste zkusily štěstí v Giveaway s Esmeraldou?
Taky mám zkušenost se vztahem na dálku - s klukem z Holandska nám to drželo nějakých 8 měsíců. Není to jednoduchý. Jenže teď jsem v tom tak po uši, že mě děsí i cesta do USA, kam jedu na tři tejdny, takže jo, někdo si možná řekne, že 2,5 měsíce je prd, ale to teda fakt není, když vztah klape, jak má:) Jsem v tak spokojeným vztahu, že by mě nikdo na Erasmus na tři měsíce nedostal ani za zlatý prase, na což spousta mých kamarádek v okolí kouká hodně divně, na druhou stranu kdykoliv jsme na kafi, řeší se jejich možný rozchody a vedou se řeči, proč že se svým přítelem vlastně jsou... Já můžu jen pět ódy:) Máme, Kamčo, štěstí!:)
OdpovědětVymazatTo máme!
VymazatTři týdny utečou jako voda, užij si to tam! (doufám, že bude článek! :) )
Vždy jsem razila teorii, že bych se kvůli chlapovi neomezila. Pokud jedu na tři měsíce na erasmus nebo studijní pobyt, nevidím důvod, proč nejet. Ale uvidíme, jak budu mluvit na podzim, kdy mě to čeká :-D bára.kára blog
OdpovědětVymazatTo jsem taky říkala a teď s odstupem času vím, že to bylo proto, že jsem s nima nebyla 100% šťastná. Teď mám úžasnýho kluka, kterej by se kvůli mě asi taky omezil. Navíc spoustu věcí můžete podniknout společně.
Vymazat